Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti (EIA)

Dne 2. 5. 2013 obdrželo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) oznámení záměru zpracované dle přílohy č. 3 k zákonu. Dne 17. 5. 2013 byl na MŽP doručen potřebný počet paré oznámení záměru. Dne 20. 5. 2013 MŽP rozeslalo oznámení záměru dotčeným územním samosprávním celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Dne 5. 6. 2013 byla zveřejněna informace o oznámení záměru na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje a magistrátu hlavního města Prahy. Dne 8. 7. 2013 byl vydán závěr zjišťovacího řízení. Dne 21. 11. 2013 byla dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) předložena MŽP.

Dne 28. 11. 2013 byla dokumentace rozeslána dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Dne 4. 12. 2013 byla informace o dokumentaci zveřejněna na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje a magistrátu hlavního města Prahy. Dne 13. 1. 2014 byl zpracováním posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“) pověřen RNDr. Vladimír Ludvík. Dne 21. 2. 2014 bylo zpracovateli posudku doručeno poslední obdržené vyjádření k záměru. Dne 24. 4. 2014 byl na MŽP předložen zpracovaný posudek.
Závěry zpracovatele posudku:
Zpracovatel posudku považuje dokumentaci za akceptovatelnou a po vyhodnocení dokumentace a vyjádření k ní obdržených doporučuje příslušnému orgánu vydat souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) pro realizaci záměru za respektování ve stanovisku uvedených podmínek. Dne 2. 5. 2014 byl posudek rozeslán dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření. Dne 12. 6. 2014 rozeslalo MŽP pozvánku na veřejné projednání dotčeným územním samosprávným celkům ke zveřejnění. Dne 23. 6. 2014 se konalo veřejné projednání posudku a současně dokumentace ve smyslu ustanovení § 17 zákona.
Závěry veřejného projednání:
Na veřejném projednání byla diskuze zaměřena zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny. Výsledek veřejného projednání je podrobně specifikován v zápisu z veřejného projednání pod č. j.: 45600/ENV/14 ze dne 24. 6. 2014.

Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta:
- Středočeský kraj
- Hlavní město Praha
- Obec Březí
- Obec Břežany II
- Město Čelákovice
- Městská část Praha – Křeslice
- Městská část Praha – Nedvězí
- Městská část Praha – Šeberov
- Městská část Praha – Újezd
- Obec Průhonice
- Městys Škvorec
- Obec Tismice
- Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
- Magistrát hlavního města Prahy, odbor životního prostředí
- Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor životního prostředí
- Městský úřad Černošice, odbor životního prostředí
- Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí a zemědělství
- Městský úřad Říčany, odbor životního prostředí
- Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze
- Hygienická stanice hlavního města Prahy
- Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
- Povodí Vltavy, s.p.
- Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu
- Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
- Občanské sdružení Náš domov – dobrá adresa
- Radim Černý
- Václav Černý
- Antonie Janovská
- Ilona Mikešová
- Miloslava Svobodová
- Ing. Karel Štefl
- Ing. Martina Šteflová

Hodnocení záměru

Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti:
Za předpokladu realizace navržených opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví rezultujících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „proces EIA“) podle zákona budou vlivy vlastního posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelné.
Rozsah vlivů záměru je převážně lokální, daný rozsahem ochranného pásma záměru. Širší rozsah vlivů se může projevit pouze v oblasti vlivů vizuálních, tj. vlivů na krajinu. V přímo dotčeném území (ochranné pásmo záměru) lidé nebydlí, v širším území (vizuální kontakt se záměrem) se může záměr dotknout řádově sta až tisíce obyvatel.
Ve všech případech budou zajištěny veškeré hygienické požadavky a plněny limity veřejného zdraví a životního prostředí, očekávané vlivy na obyvatelstvo jsou proto spíše rázu psychologického, majetkového (obavy o hodnotu nemovitostí) či estetického. Vlivem přesahující blízké okolí vlastní stavby po jejím dokončení je vznik technické dominanty v okolní krajině. Míra estetického vnímání této skutečnosti je faktorem subjektivním.
Za zanedbatelný nebo téměř nulový lze považovat vliv nového vedení na půdu, vodu, horninové prostředí a přírodní zdroje, protože tyto nebudou výstavbou ani provozem dotčeny.
Po realizaci záměru nelze očekávat významné negativní vlivy ve vztahu na flóru, faunu a ekosystémy. Nelze očekávat, že by tyto vlivy překročily únosnou mez a způsobily nevratné změny v přilehlých a vzdálenějších ekosystémech.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky se nepředpokládají, případné vlivy se budou uplatňovat pouze během výstavby.
Dle výše uvedených rozborů jednotlivých vlivů lze konstatovat, že záměr výstavby vedení nebude mít výrazný dopad na veřejné zdraví, flóru, faunu a ekosystémy, což je dokladováno v procesu EIA. Veškeré zmiňované vlivy lze minimalizovat nebo zcela eliminovat na základě realizace všech ve studiích prezentovaných doporučení a využitím nejlepších dostupných technik (viz podmínky stanoviska). Rozsah vlivů na ostatní složky životního prostředí je malý až zanedbatelný.
Po zhodnocení všech prostorových vlivů, jevů a faktorů a na základě existujících, dodaných, vyžádaných i samostatně zajištěných podkladů je realizace uvažovaného záměru akceptovatelná z hlediska vlivu na životní prostředí za předpokladu plnění všech podmínek pro fázi přípravy, výstavby a provozu uvedených ve stanovisku.
Vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a údajům o vlivech záměru na životní prostředí a veřejné zdraví shromážděných v rámci posuzování podle zákona je zřejmé, že problematika přeshraničních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je v případě posuzovaného záměru bezpředmětná.
Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí:
Vlastní technické řešení záměru je pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v dokumentaci dostačujícím způsobem popsáno.
Detailnější řešení se s ohledem na požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů a norem ČSN předpokládá v rámci další přípravy záměru pro následná správní řízení k povolení předmětného záměru.
Technická a organizační řešení odpovídají při respektování navržených opatření požadavkům k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví a navrhovaná opatření, resp. podmínky zmírňují a kompenzují nepříznivé účinky na životní prostředí a veřejné zdraví.
Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí:
Relevantní opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví rezultující z procesu EIA jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska pro fázi přípravy, realizace a provozu s tím, že opatření vyplývající z obecně závazných právních předpisů, které musí oznamovatel respektovat, nejsou v obecné poloze v rámci podmínek tohoto stanoviska reflektována.
Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci je třeba za zásadní opatření považovat zejména opatření k omezení vlivů na přírodu a krajinný ráz.
Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí:
Předmětné vedení 400 kV představuje liniovou stavbu (s délkou cca 37, resp. 44 km). Trasa je z převážné části vedena v koridoru současného vedení 400 kV V415, které bude přestavěno na dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV. Záměr je v dokumentaci deklarován prakticky jako invariantní s tím, že variantní řešení bylo zvažováno pouze v jednom dílčím úseku trasy, a to od transformovny (dále jen „TR“) Chodov po lomový bod „D“ (jižně od městské části Praha – Křeslice).
V dokumentaci je komentována i podzemní „kabelová“ varianta, se kterou se však neuvažuje jako s reálnou (smysluplnou) variantou, a to i z hlediska ochrany životní prostředí. Tato varianta se proto vylučuje.
 

Varianta I

Dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV společně s dvojitým vedením o napěťové hladině 110 kV, jako čtyřnásobné vedení vychází z rozvodny Chodov v nové trase souběžně se stávajícím vedením (3x400 kV + 1x220 kV), na úrovni stávajícího stožáru č. 84 (bod „A“) se nové čtyřnásobné vedení odklání a je umístěno do stávající trasy vedení s označením V415. Od bodu „B“ (stávající stožár č. 89) po bod „C“ se čtyřnásobné vedení odklání od stávající trasy blíže k Miličovskému lesu, dále od obce Újezd. Od bodu „C“ pokračuje čtyřnásobné vedení ve stávající trase po bod „D“ kde se odklání dvojité vedení o napěťové hladině 110 kV do oddělené trasy na samostatných stožárech 2x110 kV a dále pokračuje ve stávající trase už jen dvojité vedení 400 kV s označením V415/495 do rozvodny Čechy Střed. Šíře nového koridoru bude činit cca 50 m v běžné trase za předpokladu překrytí ochranných pásem, v případě že se ochranná pásma nebudou překrývat, bude nový koridor o šíři cca 69 m v běžné trase. Od bodu „A“ po bod „D“ bude šíře ochranného pásma činit cca 69 m v běžné trase. V šíři nového ochranného pásma bude nutné odstranění dřevin a vegetace.

Varianta II

Vedle stávajícího čtyřnásobného vedení (3x400 kV+1x220 kV) bude vystavěno nové dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV a dále nové souběžné dvojité vedení o napěťové hladině 110 kV, přičemž jsou obě dvojitá vedení umístěna na samostatných stožárových konstrukcích. Od bodu „A“, kde se nová vedení odklánění od stávajícího čtyřnásobného vedení (3x400 kV+1x220 kV) po bod „B“, využívá nové dvojité vedení 400 kV trasu stávajícího vedení 1x 400 kV s označením V415 a nové dvojité vedení 2x 110 kV je situováno v souběhu s tímto novým dvojitým vedením 400 kV. Od bodu „B“ po bod „C“ v lokalitě u Milíčovského lesa bude dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV a dvojité vedení o napěťové hladině 110 kV sdružené na společných stožárech. Od bodu „C“ po bod „D“ pokračuje dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV souběžně s dvojitým vedením 110 kV. V bodu „D“ se dvojité vedení 110 kV odklání a dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V415/495 pokračuje ve stávající trase až do TR Čechy Střed. Šíře koridoru pro dvě nová vedení bude činit cca 100 m v běžné trase, v případě že by se ochranná pásma překrývala, šíře koridoru by pak činila 88 m. V úseku od bodu „B“ po bod „C“ budou vedení sdružena na společných stožárech a šíře koridoru bude činit cca 69 m v běžné trase. V tomto rozsahu bude nutné provést v dosud nedotčeném území odstranění dřevinné vegetace. Toto řešení tedy znamená téměř zdvojnásobení stávající šíře liniové stavby a tedy i zvýšení dopadu na biotickou složku. Z pohledu vlivů na krajinný ráz je nutno dále uvést, že četnost a pozice stožárů nového dvojitého vedení o napěťové hladině 110 kV bude odlišná od stávajícího vedení, a to i od nového dvojitého vedení o napěťové hladině 400 kV. K možnému dotčení může dojít i v lokalitě mezi obcemi Šeberov a Hrnčíře, kde se nachází přírodní památka Hrnčířské louky, kde nové dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV využívá trasu stávajícího vedení o napěťové hladině 400 kV a nové dvojité vedení o napěťové hladině 110 kV zde bude vystavěno ve zcela nedotčeném území.
Zbylá část trasy od lomového bodu „D“ po TR Čechy Střed využívá koridor stávajícího vedení o napěťové hladině 400 kV, což eliminuje negativní dopad na životní prostředí, a proto je řešena invariantně. V tomto úseku dojde zejména k výměně stožárových konstrukcí.
V rámci provedeného procesu EIA byly porovnány obě zvažované varianty, a to zejména z pohledu vlivu na přírodní prostředí a dotčené zájmy ochrany přírody v území. Varianta I představuje i přes vznik nového průseku přes údolí Botiče citlivější variantu, a to jak omezením stavebních prací, tak vyloučením možnosti paralelně vedených dvou elektrovodů, jenž mohou násobit vlivy například na migraci ptáků. V případě realizace varianty II nebude technicky možné uvažovat o vymístění stožáru z přírodní památky Hrnčířské louky.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že z pohledu vlivů na přírodní prostředí a dotčené zájmy ochrany přírody v území představuje varianta I příznivější variantu.
Pokud se jedná o technické řešení uspořádání fázových vodičů, v rámci technické přípravy záměru se doporučuje posoudit možnost orientace na takové uspořádání fázových vodičů, při kterém se vliv jednotlivých fází lépe kompenzuje a hodnoty intenzity elektrického pole E, magnetické indukce B a modifikované indukované proudové hustoty Jmod jsou nejnižší.
Vypořádání vyjádření k dokumentaci zpracovatelem posudku:
K dokumentaci bylo doručeno Ministerstvu životního prostředí celkem 22 vyjádření (6 vyjádření dotčených územních samosprávných celků, 11 vyjádření dotčených správních úřadů, 1 vyjádření občanského sdružení a 4 vyjádření veřejnosti).
Požadavky a připomínky obsažené ve vyjádřeních byly zpracovatelem posudku vypořádány v kapitole V. posudku a oprávněné požadavky byly zohledněny v podmínkách tohoto stanoviska.
 

Vypořádání vyjádření k posudku a z veřejného projednání zpracovatelem posudku:
Příslušný úřad obdržel celkem 21 vyjádření k posudku od následujících subjektů a veřejnosti:
- Středočeský kraj
- Hlavní město Praha
- Městská část Praha - Křeslice
- Městská část Praha - Šeberov
- Městská část Praha - Újezd
- Městys Škvorec
- Obec Tismice
- Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
- Magistrát hlavního města Prahy, odbor životního prostředí
- Městský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, odbor životního prostředí
- Městský úřad Černošice, odbor životního prostředí
- Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí a zemědělství
- Městský úřad v Říčanech, odbor životního prostředí
- Hygienická stanice hlavního města Prahy
- Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha
- Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
- Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu
- Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
- Paní Antonie Janovská, zastoupená právním zástupcem JUDr. Františkem Novotným
- Paní Antonie Janovská, zastoupená Jiřím Janovským
- Paní Ilona Mikešová
 

Veškerá písemná vyjádření byla zpracovatelem posudku vypořádána v souladu s § 9 zákona. Z důvodu množství doručených vyjádření k posudku a rozsahu vypořádání je vypořádání vyjádření k posudku a z veřejného projednání uvedeno ve zvláštním dokumentu, který je přílohou tohoto stanoviska a je jeho nedílnou součástí.