Cesty v okolí Kolovrat z historického pohledu

07.06.2014 09:52

 

Cesty v životě člověka mají již odnepaměti obrovský význam. Historii lidstva máme protkanou sítí cest, spojujících jednotlivé civilizace, umožňující obchod, ale také třeba válečná tažení. I v okolí Kolovrat nacházíme historicky významné cesty, ale převažují samozřejmě cesty místní, spojující Kolovraty se sousedními obcemi nebo jen umožňující přístup rolníků na jejich pole. Protože cesty jsou součástí krajiny, do které otisknou lidské příběhy, nezbývá než si tyto cesty připomenout.

Informace o nejstarších cestách v okolí Kolovrat naleznete v kapitole „Na solné a stříbrné stezce“.

 

Stará císařská cesta

Na kresbě Kolovrat z roku 1722 nalezneme cestu označenou jako Via regia čili Královská cesta, která vedla z Prahy a u Říčan se dělila na cestu k Sázavě a ke Kutné Hoře. Cesta byla původně široká cca 10 m a její povrch byl zatravněný. Z cesty je dosud zachovaný úsek se širokým tělesem a postranními příkopy, který kříží dnešní silnici do Lipan a vede od původní benické zájezdní hospody přes pole ke Kuříčku. Místy úvozová cesta je prostřednictvím Škaredé strouhy odvodněná do Pitkovického potoka. O významu cesty svědčí i místní názvy, které ji označovaly přívlastky císařská, horácká nebo prokopská či husitská.

 

Donátská cesta

Polní cesta, která vedla od hřbitova SV směrem ke státní silnici a dále do Nedvězí, kde se jí část zachovala dodnes po pravé straně při cestě k bungalovům, zbytek zanikl při scelování pozemků v r. 1950.

 

Cesta za hřbitovem

Vede po severní straně hřbitovní zdi směrem k Radošovicím, původně s odbočkou mezi pole směrem k trati Na Vysokou. Cesta zanikla při scelování pozemků v r. 1950 a obnovena byla na přelomu 20. a 21. století.

 

Ve skalkách

Úvozová cesta vedoucí z Parkánu na polní cestu Na Července o šíři téměř 10 m měla uprostřed odvodňovací strouhu svádějící vodu do rybníčku u vrby. V r. 1913 zde obec vysázela třešňovou alej. Celý úvoz zanikl zavezením r. 1985 při stavbě MŠ a byla do něj položena dešťová kanalizace.

 

Na Července

Polní cesta vedoucí od čp. 362 směrem ke státní silnici zanikla při scelování pozemků r. 1950. Dnes vede v části její původní polohy ulice nové zástavby Kolovrat.

 

 

Na Oběšence

Polní úvozová cesta vedoucí od dnešní ulice Albíny Hochové SZ směrem ke státní silnici, kde na ni navazovala před uhříněveskou porážkou, byla roku 1869 více jak z poloviny zavezena materiálem z ražby vinohradského železničního tunelu. Zbývající část sloužila pro odvod vody z polí a byla zavezena v r. 1950. Název cesty byl dán nálezem oběšence na jednom z ovocných stromů lemujících cestu.

 

Spodní cesta Na Vysokou

Vedla kolem švestkové aleje nad výkrmnou prasat JZD a byla rozorána v letech 1964–5.

 

Cesta Za tratí

Polní cesta vedla v místech současné ulice Albíny Hochové a ulice Za Podjezdem, zanikla při budování podjezdu a nových ulic.

 

Cesta do Lipan

Polní cesta, která vedla kolem bývalého mlýna až k polní cestě do Cicav a dále až do Lipan. Byla to hlavní spojnice mezi Kolovraty a Lipany. V současné době je asfaltová.

 

Cesta V Brůdku

Úvozová cesta vedoucí vlevo od transformátoru vedla kolem současného fotbalového hřiště až na starou Císařskou cestu, kde se napojovala na hlavní polní cestu vedoucí do Lipan. V r. 2002 byl úvoz zavezen, položena zde kanalizace a cesta byla vyasfaltována.

Úvozová cesta vpravo od transformátoru vedla a dosud vede až na starou Císařskou cestu. Obě cesty byly pojmenovány podle množství vody, kterou odváděly z polí a přes kterou se museli místní občané brodit.

 

Cesta do Cicav

Polní cesta vedoucí JV směrem od Lipanské cesty zpřístupňovala jednotlivé polnosti. Cesta zanikla při scelování pozemků v r. 1950 a obnovena byla na přelomu 20. a 21. století.

 

Voděradská cesta

Polní cesta spojující říčanskou a lipanskou silnici JV od Kolovrat původně navazovala až na císařskou cestu a jezdilo se po ní do Voděrádek. Na přelomu 20. a 21. století byla nově upravena.

Na Cikánce

Polní cesta vycházející z říčanské silnice směrem na Vysokou vedla původně k zahradnictví U Procházků. V minulosti byli na tuto cestu vykazováni kočující cikáni, kteří se v obci nesměli zdržovat přes noc.

 

V Šlachtách nebo také V Šachtách (nyní Benická cesta)

Místní označení V Šlachtách, jinak také řečeno V Šachtách se vztahuje na území okolo Benické cesty.

Jedním z důvodů tohoto názvu je několik velkých prohlubní nebo také šachet, do kterých byl zahrabán dobytek uhynulý po tuhé zimě roku 1799 na dobytčí mor. Místní tradice uvádí, že se tu měl nacházet i hromadný hrob vojáků padlých v jakési nedoložené v bitvě v prostoru mezi Říčany, Kolovraty a Benicemi. Tyto jámy se nacházely vlevo od Benické cesty cca 100 až 150 metrů od benické lávky. Další šachty, podle kterých se zmíněný název začal používat, se prý nacházely vpravo od Benické cesty, v blízkosti brodu přes Říčanku, kudy se jezdívalo na louky Pod skálou. Traduje se, že zmíněné šachty měly být pozůstatkem po středověkém dolování zlata, ale nejspíše vznikly již v dávnějších dobách při doloženém keltském získávání a zpracování železné rudy z bahenních náplavů potoka. Podle pamětníků bylo možné ještě v 70. letech 20. století spatřit v tomto místě prohlubně po propadlých šachtách, což mohly být i pozůstatky těžebních sejpů. V roce 1970 byly tyto prohlubně zavezeny v souvislosti s úpravou koryta Říčanky.

Tato cesta bývala polní cestou spojující Kolovraty a Benice. Prochází brodem Říčanky a do Benic přichází u benického hřbitova.