Dopravní podnik vzpomíná na časy, kdy v metropoli jezdily trolejbusy

25.11.2014 12:09

Unikátní projekt dopravního podniku pokračuje dalším svazkem. Po metru a lanovkách pokračuje Encyklopedie pražské městského hromadné dopravy dalším dílem, tentokrát věnovaným trolejbusům. Jeho autorem je historik Pavel Fojtík, kterému sekundovali spoluautoři z řad dlouholetých zaměstnanců dopravního podniku.

Poprvé se Pražané mohli svézt trolejbusem v roce 1936. Hlavní město bylo první, které tento dopravní prostředek v zemi zavedlo. V 60. letech dosáhla v Praze trolejbusová doprava svého vrcholu. Celkem 123 trolejbusů vozilo na deseti linkách více než 48 milionů cestujících ročně.

Od té doby se však od trolejbusů postupně opouštělo. Poslední vyjel v noci z 15. na 16. října v roce 1972. Trolejbusy definitivně nahradilo metro. Do Prahy se už asi nikdy nevrátí. Investice do vybudování nové infrastruktury, trolejí a vozoven, by byly příliš velké. Zelenou mají v Praze tramvaje a metro.

 

Ekologie tehdy nikoho moc nezajímala, říká archivář dopravního podniku Pavel Fojtík

Co najdou čtenáři v dalším díle encyklopedie?
Po částech Encyklopedie pražské MHD věnovaných metru a historii pražských lanovek nyní vychází svazek věnovaných trolejbusům, které v naší metropoli jezdily v letech 1936 až 1972. Kromě vlastní historie trolejbusového systému je v encyklopedii podrobně popsaná především historie jednotlivých trolejbusových tratí a trolejbusových linek, ale nejsou opomenuty ani informace o trolejbusových vozovnách a dílnách.

Proč přestaly trolejbusy v metropoli jezdit?
O tom encyklopedie poměrně podrobně také samozřejmě pojednává. Dalo by se shrnout do jedné věty: Zkrátka koncepce pražské MHD s nimi přestala počítat. Ale to by bylo příliš stručné. V Praze rychle zastarával velmi namáhaný vozový park i ostatní technické zázemí. V té době jsme měli k dispozici velmi levnou ropu ze Sovětského svazu, a autobusová doprava se proto začala projevovat jako ekonomická a hlavně velmi operativní, když bylo zapotřebí rychle vyřešit zavádění nových linek MHD potřebných pro obsluhu nových sídlišť vznikajících na kraji města či nově připojených obcí. Zjednodušeně řečeno, tehdy stačilo vydat rozhodnutí, mít autobusy a nainstalovat staniční tabulky. U trolejbusů by to byla akce na několik měsíců prací. V šedesátých letech v Praze probíhaly četné rekonstrukce komunikací, které také zásadním způsobem narušovaly trolejbusovou dopravu. Ekologie tehdy nikoho moc nezajímala. Ale jak ukázalo nejnovější archivní bádání, trolejbusová doprava se přestala rozvíjet především z energetických důvodů. V padesátých letech nebylo naše národní hospodářství schopné dodat zařízení pro měnírny, a pokud nějaké bylo, musely dostat přednost především tramvaje.

Zůstaly v Praze na dobu trolejbusů nějaké památky?
Sem tam se v Praze ještě najde například nějaký sloup trakčního vedení nebo stopa po závěsech příčných drátů, na nichž visela trolej. Stojí také tři bývalé měnírny, které sloužily jen trolejbusům (ostatní byly společné s tramvajemi). Ve střešovickém Muzeu MHD jsou v expozici dva provozuschopné trolejbusy – Tatra T400 a Škoda 8 Tr. Třetí muzejní exponát prochází v současné době dlouhodobou rekonstrukcí. Jde o mimořádně cenný trolejbus Praga TOT č. 303. jeden z tří prvních trolejbusů dodaných do Prahy v roce 1936. Dochoval se jako naprostý rezatý rozpadající se vrak, ale i z něj by měl vzniknout provozuschopný vůz.

O čem bude další díl encyklopedie?
Raději říkejme část. Samotná encyklopedie je totiž rozdělena do dvou základních dílů. První – do kterého patří i právě vydávané Trolejbusy – obsahuje vlastní historii a současnost pražské MHD, zatímco druhý díl je katalogem vozidel pražské MHD. Tam zatím vyšlo jen metro a ještě letos právě vyjde další část tohoto druhého dílu, která bude obsahovat informace o vozovém parku lanovek, trolejbusů a o muzejních vozech. Dál přijde na řadu historie pražských autobusů a postupně i rozsáhlý přehled vozového parku všech autobusů pražského dopravního podniku.

 

Fotogalerie zde