Historický vývoj krajiny a její současný stav

08.06.2014 09:38

 

Krajina východně od Prahy, tedy i okolí Kolovrat, je osídlená v podstatě nepřetržitě od neolitu (cca 5000 př. n. l.), čemuž odpovídají i druhové změny ve skladbě rostlinstva a změny utváření jednotlivých biotypů. Krajina je to převážně lesostepní otevřená, v dnešní době spíše krajina kulturní s porosty typu bukových doubrav, z většiny však s porosty uměle druhově vytvořenými.

O krajině v okolí Kolovrat je možné tvrdit, že je bez limitujících přírodních faktorů, na klimatickém rozhraní nížin a pahorkatin. Roční úhrn srážek byl v průměru za 20. století do 600 mm, čemuž odpovídá (i díky podloží) nižší potenciál podzemních vod a průměrný potenciál povrchových vod. Převládající směr větru je v okolí Kolovrat od severozápadu. Z celé zmíněné charakteristiky krajiny vyplývá, že produkce zemědělských půd je mírně nadprůměrná.

Prostředí v Kolovratech a okolí je na rozhraní silně narušeného životního prostředí, a to zejména díky pře-vládajícímu vlivu aglomerace Prahy (stav z roku 1992), kde se jedná především o znečištění ovzduší, jehož kvalita se ovšem od roku 1995 velmi zlepšila. Znečištění půdy je silně ovlivněno dlouhodobým intenzivním zemědělstvím, stejně jako v celé České republice, a používáním vysokých dávek průmyslových hnojiv v historicky nedávné minulosti. Případné znečištění podzemních vod má přímou souvislost se znečištěním půdy, i když je možné sledovat pomalé zlepšování. Povrchové vody jsou znečištěny především díky neexistenci nebo špatné funkčnosti čistíren odpadních vod u obcí ležících proti proudu Říčanského potoka.

Stav kostry ekologické stability krajiny je nedosta-čující, přesněji řečeno, v okolí Kolovrat neexistuje sys-tém navzájem propojených tzv. biokoridorů, který by měl přirozeně kopírovat drobné vodní toky, případně terénní nerovnosti. V této oblasti je možné za poslední roky sledovat zlepšení stavu, kdy by do budoucna mohly do jisté míry funkci biokoridorů nahrazovat vycházkové okruhy, ovšem za předpokladu doplnění a rozšíření o keřové patro (jako je tomu například podél spojující cesty mezi silnicí Kolovraty – Lipany a Lipany – Benice). Důležitý význam proto má udržení a případné rozšíření kvalitního biokoridoru podél Říčanského a Pitkovického potoka, stejně jako ozelenění co možná největších ploch v okolí Kolovrat, pokud možno původní skladbou rostlinných společenstev s přihlédnutím na ekologickou zátěž krajiny.

Celé hodnocení je možné z přírodního hlediska shrnout a okolí Kolovrat charakterizovat jako typ krajiny na rozhraní silně urbanizované krajiny a krajiny zemědělské, a to téměř bez původní vegetace. Stav životního prostředí má zlepšující se tendenci, především díky investicím v období od roku 1990.