
sdružení občanů Kolovrat a Lipan
Hra za miliardy
27.02.2016 19:32
Geocaching (geokešink) je název hry, ve které geocacher (kačer) hledá geocache (keš) za pomoci vybavení, jehož typickým představitelem je přijímač GPS (speciální nebo jako součást telefonu) nebo mapa.
Geocaching je dobrodružství spojující prostřednictvím internetu desetitisíce lidí po celém světě všech generací. Je to vlastně takový turistický klub, poskytující motivaci k výletům, na jejichž konci se ukrývá "poklad". Pokud chcete chodit na výlety, ale nevíte kam, je pro vás a vaše děti geocaching to pravé. Celý systém funguje díky přesnosti dnešních GPS systémů a možnosti výměny informací o založených skrýších mezi účastníky hry. Ti pak mohou se souřadnicemi, které jsou zveřejněny na speciálních stránkách Geocaching.com, vyrazit na lov skrýše.
Pokud chcete začít hledat, musíte se nejprve zaregistrovat na stránkách geocaching.com. Odměna za nalezení keše se většinou ukrývá uvnitř plastikové krabičky. Krabička většinou obsahuje zápisník (logbook) do kterého se zapíšete pod stejnou přezdívkou jako jste registrovaní na geocaching.com. Pokud se jedná o větší krabičku, můžete zde nalézt i nějaké drobnosti (hračky z kinder vajíček, náramky...) k výměně, při které platí pravidlo, že musíte vložit předmět ve stejné nebo vyšší hodnotě než ten, který si berete.
Keš (krabička) je většinou uschována u nějakého zajímavého místa (ať už u kostela, památky, parku …). Ke každé keši její vlastník (owner) vytváří na internetu popis (listing), jehož cílem není jen strohý popis místa, ale ve většině případů je velmi poučný a zajímavý. Obecně se tak kačer dostane na místa, kam by ho jinak vůbec nenapadlo zavítat a vzájemně si tak mohou připravit velmi zajímavé zážitky.
Geocaching bych ve stručnosti shrnul asi takto: Je to hra, při které mi systém navigačních satelitů za stovky miliard pomůže nalézt malou plastovou krabičku uprostřed lesa.
V pokračování článku vám přineseme další zajímavosti ze světa geocachingu, a protože keší je v Kolovratech dostatek, vždy vám odcitujeme i pár postřehů, jak vidí kačeři naši obec a co při tom zažívají:
- Jak jsem lovil kešku brod: říikám si, je to brod, tak musím asi skrz vodu. Venku 2 nad nulou, zuju boty, nechávám je na silnici, jdu vodou a pak hledám. Byla už docela tma a já tam bez světýlka pobíhal se zmrzlejma chodidlama asi 5 minut. Když už jsem je přestával cítit, kešku jsem nalezl a následně jsem si i všimnul mostku vedoucího přes vodu… To ale nevadí, však tělo také něco vydrží, ne?
- Krásná podzimní procházka nádhernou přírodou :-) To bych napsal kdyby nebyla tma jak v pytli, nepršelo a nefoukal ledový vítr... :-)
- Překvapilo mě, že mě místní kolemjdoucí mládež pozdravila. Člověk hned pozná, že už prakticky není v Praze :)
- Vzhledem k tomu, jaký krásný, skoro jarní den dneska byl, by byla škoda sedět doma, tak jsme si udělaly malej výlet do Kolovrat a okolí … Přijely jsme sem hezky vláčkem a parádně se prošly a mohly tak obdivovat, jak jsou ty Kolovraty krásně uklizené a čisté.
- Varování pro příští generace: neskákejte přes potok, klouže to... a vody je tam skoro po pás ;-)
—————