Jak jedná o VRTu kraj Vysočina?

14.06.2014 11:42

Železniční stavby patří do kategorie staveb, které statutární město Jihlava dokáže jen velmi málo ovlivnit. Nejedná se tedy o projekty města Jihlavy, ale o projekty, které na město mají velký vliv, a na jejichž projednávání by se město mělo podílet.

Vysokorychlostní železnice (VRT) zaznamenaly v posledních letech v Evropě obrovský úspěch. Česká republika ovšem v tomto trendu čím dál více zaostává. Podle ekonomických analýz patří investice do moderní vysokorychlostní železnice k těm nejnávratnějším. VRT (nebo novější označení „rychlá spojení“) znamenají při srovnatelné kapacitě s dálnicí mj. daleko nižší zábor půdy, trojnásobně nižší energetickou spotřebu, šestnáctkrát vyšší bezpečnost a třeba vyšší plynulost a spolehlivost provozu.

Koncept rychlých spojení je navrhován jako dvojkolejná plně elektrifikovaná trať s návrhovou rychlostí 350 km/h (reálná patrně nižší). Trať je součástí sítě TEN-T (transevropské dopravní sítě).  Uvažuje se s třírychlostním pojetím. V nejrychlejší třídě vlak zastavuje ve velkých uzlech Vídeň – Brno – Praha – Drážďany. Ve druhé třídě se mezi Brno a Prahu vkládá Jihlava (a případně Benešov) a ve třetí pak i menší železniční stanice na Vysočině jako Velká Bíteš, Velké Meziříčí a „Vysočina“ (mezi Humpolcem a Pelhřimovem). Pro druhý stupeň je počítá s dostupností Jihlava – Brno 35 min a Jihlava – Praha 40 min. 

Dostavba trati je zanesena v zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina (ZÚR - územně plánovací dokumentaci kraje). Specializovaná projekční společnost SUDOP zpracovává pro SŽDC technickou studii vedení trasy vysokorychlostní tratě (Praha -) Benešov – Brno a odbočných úseků z VRT a jejich napojení na konvenční síť.  Prověřovaná trasa označovaná jako H4 (nebo výsledná varianta jako N1) je ovšem jiná než ta, která je zanesená v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina z 16. 9. 2008. S městem Jihlava jsou průběžně konzultovány výstupy této studie od druhé poloviny roku 2013 (první schůzka 17. 9. 2013). Trasa VRT bude vedena ve stopě jižně od dálnice D1, průchod městem Jihlavou bude proveden prioritně po stávajících trasách železniční sítě. Centrální terminál osobní dopravu bude umístěn v žst. Jihlava město. Výhledově se počítá se zahájením stavby kolem roku 2025 a jejím provozem na celém úseku od roku 2035.

Pro trasu vysokorychlostní železnice (nad 100 km/h) je stanovena zákonná území rezerva v šířce 600 m. Na lednovém jednání (14. 1. 2014) zástupci všech stran preferovali zúžení tohoto koridoru minimálně v blízkosti intravilánu obcí až na 100 od osy koleje. Stejnou šířku totiž má i ochranné pásmo stávajících tratí nad 100 km/h. 

Aktuální trasa prochází přes celé území Vysočiny od severozápadu k jihovýchodu. V této chvíli územní dokumentace Kraje Vysočina, tedy ani obcí s variantou H4 vedení VRT, nepočítá. Případná  změna Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina je pravděpodobná až v letech 2017 – 2018. 

Přehledná situace vysokorychlostní tratě Praha – Brno, je k dispozici na stánkách Portálu územního plánování a stavebního řádu KrÚ Kraje Vysočina, kde je ke stažení PDF dokument, který je vytvořen na základě v roce 2010 zpracované studii „Vysokorychlostní trať Praha – Brno“. Tento dokument byl k dispozici již před schůzkou 17. 9. 2013. Tloušťka čáry zvýrazněné varianty H4 by pak v této dokumentaci měla být 600m, protože se stále ještě jedná o pouhý koridor, kudy by trasa „rychlého spojení“ měla vést. Žádná další varianta v současné době dále prověřována není. Ministerstvo dopravy, SŽDC i Kraj Vysočina nadále preferují trasu H4 zobrazenou jako koridor o šířce 600m na přehledné situaci.

Na dalším zpodobnění trasy se pracuje v rámci územně-technické studie, která by měla být hotová v polovině roku 2014. Na základě této studie je možná dohoda s obcemi na zúžení koridoru pro průchod územím až na 200m. Další schůzky budou v následujících měsících probíhat přímo na místech, kde projektant bude ve spolupráci s místními samosprávami hledat řešení a upřesňovat návrh trasování, které by bylo maximálně citlivé a technicky řešitelné. Dle dohody z 14. 1. 2014 budou tato jednání probíhat za účasti nejen zástupců stávajících samospráv, ale i dalších obcí, které by mohly být trasováním v souvislosti s předpokládanými změnami v souvislosti s připomínkami dotčeny.

Vedení trasy VRT ve směru od Jihlavy směr Brno je v souběhu s D1, tak jak je to jen možné. Ve směru z Jihlavy na Prahu je z několika důvodů tento souběh nemožný. Jedním z důvodu je zařazení Benešova jako přestupního uzlu na České Budějovice, dalším pak návrhové parametry trati samotné. Zatímco poloměr zatáček dálnice D1 je 800m, VRT má pro své poměrně dlouhé vlaky a mnohem vyšší rychlost tento poloměr oblouku 6100 m! Stejně tak má dálnice povolené více než dvojnásobné stoupání než koridor transevropské železnice. V členitém území Vysočina je pak obtížné vyhovět návrhovým a ekonomickým požadavkům, zvláště pokud je prioritou nedotknout se zastavených území obcí.

V rámci výše zmíněné územně-technické studie je zpracováván také návrh železničního uzlu Jihlava a modernizace nástupišť a napojení na stávající tratě. Tedy i přímé napojení stanice (terminálu) Jihlava-město s tratí č. 240 (Jihlava – Okříšky –Třebíč – Náměšť nad Oslavou – Brno). Průchod Jihlavou je plánován sice převážně ve stávající stopě, ovšem z důvodu, že se jedná o dvoukolejnou trať, předpokládá se totální rekonstrukce stávajícího tělesa. Tyto plány pak mají logicky dopad na podobu připravovaného přestupního terminálu v Jihlavě.

Dříve než přes Jihlavu se „rychlým spojením“ budeme moci svézt na trase Praha – Lovosice. Česká republika (ministerstvo dopravy) se zavázalo Evropské komisi, že na této trat bude spuštěn provoz do roku 2030. Závazek dokončení zbylých koridorů přes naši republiku je až v horizontu roku 2050.

Správa železniční dopravní cesty ve spolupráci s ministerstvem dopravy pracuje na spuštění speciálního webu na téma rychlých spojení (vysokorychlostních tratí).

Na níže přiložené mapě je zobrazena aktuální trasa VRT (označovaná jako H4 a z ní tvořená výsledná varianta N1), konkrétně je červeně vykreslena její osa. Dále pak oranžově koridor o šířce 100m na každou stranu od této osy a průhledně světle červeně pak i koridor 600m. Význam koridorů je popsán v textu výše.
 

zdroj: https://www.jihlava.cz