Praha a zeleň

9,33 % parkové zeleně, 18,77 % včetně lesů 

Poměr zelených k zastavěným plochám je v českém hlavním městě neobvykle vysoký, a to i v evropském srovnání. Na tom se ještě architekti a urbanisté shodnou. Hodně rozdílné názory už ale mají na to, jestli je to dobře. A také co se s tím má dělat, jak pražskou zeleň zkvalitnit.

"Veřejné zeleně máme podle některých studií nejvíc v Evropě. Neumíme s ní ale pracovat. Místo kvalitního veřejného prostoru jsou to často spíš městské džungle," říká Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR).

Příkladem kvalitní městské zeleně je podle něj Grébovka na Vinohradech, park Přátelství na Proseku nebo park Lannova na Nábřeží Ludvíka Svobody. Naopak park na Karlově náměstí nyní nefunguje nejlépe. Málokomu se chce z ulice za těžko prostupnou hradbu stromů a keřů chodit. Proto by Karlovu náměstí prospělo, kdyby se přerostlé dřeviny po obvodu jeho zelené části prořezaly.

Mezi nejdiskutovanější plány IPR patří zahušťování zástavby v širším centru. "Praha má obrovské množství nevyužitých transformačních ploch, například nádraží Bubny, Smíchov nebo Holešovice. Zabírají oblast srovnatelnou s rozlohou Prahy 6. Mohou na nich vznikat nové čtvrti s byty, obchody, kulturou i parky, ale je nad současné možnosti města přeměnit všechny ve funkční lokality. Praha se musí rozhodnout, které z nich chce rozvíjet přednostně," vysvětluje Švejda. Podle propočtů jeho kolegů by se do současných hranic města mohlo teoreticky vejít dalších 432 tisíc lidí.

Názory na výstavbu nových čtvrtí se ale i v odborné veřejnosti různí. "Kolegové z IPR plánují od počítačů a od stolu, místo aby chodili po městě, dívali se a přemýšleli," říká o generaci starší architekt a předseda občanského sdružení Bubeneč sobě Jiří Gebert. "Takzvané zahušťování je dogmatické pochopení špatného překladu slova density. Původně neznamenalo jen hustotu, ale i komplexitu a mnohotvárnost. A to je přesně to, co moderní výstavbě žalostně chybí."

"Zahušťování se rozhodně netýká jen větší hustoty zástavby ale zejména různorodosti aktivit ve městě," oponuje mu mluvčí IPR. "Živé město je podle nás takové, kde je vysoká koncentrace rozmanitých aktivit. Naším průřezovým cílem je zvýšit kvalitu života obyvatel."

Architekt Gebert celý IPRem připravený Metropolitní plán s návrhy na intenzivnější zástavbu Smíchova nebo Holešovic jednoznačně odmítá: "Jen ze statistického údaje o tom, že Praha má víc zelených ploch než Vídeň, naši plánovači vyvozují, že je tady příležitost dát tyto plochy na pospas vytěžovací zástavbě... Podle mě je to zločin na městě a jeho obyvatelích. Jestliže má dnes Praha skutečně více zelených a volných ploch než jiné metropole, ať na této kvalitě dál pracuje a kultivuje ji. Jen tak si uchová světovou jedinečnost."