Pražský okruh už čtvrtý rok „na zkoušku“, protože kolaudace není možná

15.06.2014 11:50

 

Opakovaně prodlužovaný, už čtvrtý rok trvající zkušební provoz na Pražském okruhu u Jesenice bez řádné kolaudace, protože stavba nesplňuje hlukové limity, tak vypadá nikoli výjimečná praxe liniových dopravních staveb.

 

Bez větších administrativních problémů jsou povolovány stavební záměry, jejichž účinky po dokončení neodpovídají původně deklarovaným parametrům podle projektové dokumentace a souvisejících podkladů. Lidé žijící v okolí stavby jsou pak mnohdy dlouhodobě vystaveni nadměrnému hluku. V případě Pražského okruhu u obce Jesenice došlo ke skokovému nárůstu obtěžujícího hluku z kamionové dopravy v noční době, a i když podle posledních měření dochází už jen k mírnému překročení hygienického limitu hluku, stále se jedná pouze o zkušební provoz.

 „Považuji za krajně nežádoucí, aby byly povolovány stavební záměry, jejichž negativní účinky nejsou dostatečně zhodnoceny, nebo jsou v projektu dokonce záměrně podhodnoceny,“ konstatoval zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček po šetření stížnosti na hluk z Pražského okruhu u obce Jesenice. Upozornil, že s ohledem na trvalý trend rostoucí dopravní zátěže je zřejmé, že pokud stavba už ve zkušebním provozu nesplňuje hlukové limity, v plném provozu bude situace výrazně horší. Dodatečně prováděná protihluková opatření, k nimž je třeba přistoupit, pokud se ve zkušebním provozu následně ukáže, že funkčnost a vlastnosti stavby nevyhovují a neodpovídají projektu, jsou pro investora (kterým je v tomto případě stát) větší finanční i administrativní zátěží. Současně je tím zatěžována i veřejnost, která se proti negativním vlivům stavby musí bránit. Protihluková opatření by tedy podle zástupce ochránkyně měla být realizována současně s vlastní výstavbou nebo před uvedením stavby do provozu.

V šetření stížností na hluk z Pražského okruhu u obce Jesenice dospěl zástupce ochránkyně k závěru, že úřady postupují vůči stavebníkovi poněkud liknavě a nevyvíjejí dostatečný tlak na urychlené přijetí protihlukových opatření a kolaudaci stavby. „Očekával bych, že Magistrát hl. města Prahy náležitě zdůvodní opakované povolování zkušebního provozu stavby už od roku 2010 s tím, že nyní je zkušební provoz povolen až do konce roku 2015. Stejně nedůsledná byla i KHS, když souhlasila s předčasným užíváním stavby, aniž by stavebníkovi určila konkrétní podmínky ke snížení hlukové zátěže,“ uvedl zástupce ochránkyně ve své zprávě o šetření.

Zástupce ochránkyně odmítá, aby v takovýchto případech úřady nakonec rezignovaly a umožnily následnou legalizaci nadlimitní hlučnosti tím, že by stavbě vydaly časově omezené povolení k překračování hygienických limitů. U nových staveb má být toto povolení vydáváno jen zcela výjimečně a v situaci, kdy není možné limity objektivně dodržet, a to navíc za podmínky, že provozovatel zdroje hluku prokáže, že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru. Časově omezené povolení k překračování hlukových limitů totiž problém neřeší, pouze ho odsouvá. „Schválení stavby, o níž se předem ví, že bude překračovat zákonné hygienické limity, by mělo být ze strany státní správy zcela výjimečným krokem. Připadá v úvahu pouze tam, kde jakákoli další opatření nejsou technicky realizovatelná, nebo náklady na ně zcela zjevně a výrazně překračují možnosti investora,“ shrnuje zástupce ochránkyně s tím, že právní předpisy by u nových staveb měly být vykládány spíše široce ve prospěch ochrany zdraví. Zajištění dopravní obslužnosti a zájem na kvalitní dopravní infrastruktuře podle něj nemůže bez dalšího převážit nad dalšími veřejnými zájmy, jakými je ochrana veřejného zdraví, právo na příznivé životní prostředí aj.

V této souvislosti zástupce ochránkyně odmítl názor Ministerstva dopravy, že by se na financování protihlukových opatření mohli podílet i místní samosprávy nebo sami občané. Pražský okruh je i podle vyjádření ministerstva strategickou stavbou určenou mj. pro tranzitní kamionovou dopravu. Nelze tak v žádném případě požadovat, aby zhoršenou kvalitu životního prostředí způsobenou stavbou sanovaly obce a jejich občané. Nelze také požadovat po obyvatelích obcí, aby se podíleli na financování protihlukových opatření, jestliže bylo prokázáno, že nadlimitní obtěžování hlukem je důsledkem provozu nové stavby Pražského okruhu. Povinnost zajistit soulad stavby s právními předpisy leží na stavebníkovi.

Vzhledem k tomu, že zkušební provoz je nyní povolen do 31. 12. 2015 s tím, že v tomto termínu mají být provedena i protihluková opatření, rozhodl se zástupce ochránkyně své šetření ukončit. Očekává však, že KHS v rámci své působnosti a s využitím zákonných prostředků zajistí, aby do tohoto termínu byla dostatečná protihluková opatření skutečně dobudována a aby byla vyhodnocena jejich účinnost.

Stavba této části Pražského okruhu (Silniční okruh kolem Prahy – jihozápadní segment, úsek 512 D1 – Jesenice – Vestec) byla povolena v roce 2008. Ministerstvo životního prostředí vydalo ke stavbě souhlasné stanovisko v roce 2002 s tím, že zadavatel se má problematikou hluku zabývat v dalších fázích přípravy, volit moderní technické řešení a projednat návrh s orgánem ochrany veřejného zdraví. V roce 2010 povolil Magistrát hl. města Prahy předčasné užívání stavby. Druhé povolení vydal magistrát v roce 2012, v roce 2013 pak povolil zkušební provoz až do konce roku 2015.