Přípravy vysokorychlostních tratí (VRT) probíhají podle harmonogramu

06.06.2020 11:36

 

Široká veřejnost se na mě jako místopředsedu Správní rady Správy železnic obrací s otázkami, jaké kroky jsme učinili pro výstavbu VRT a co děláme, abychom co nejdříve začali stavět. Česká republika pomyslně odstartovala jejich přípravu v březnu 2017, kdy jsme společně s opozičními kolegy na Hospodářském výboru iniciovali průlomové usnesení. Od té doby jsme v přípravách odvedli pořádný kus práce. Rozhodl jsem se Vám proto sepsat stručné shrnutí současného stavu a kroků, které jsme učinili.

Správa železnic před více než rokem analyzovala situaci v přípravě VRT. Na základě této analýzy jsme navrhli možnosti zrychlení jejich přípravy. Výsledkem bylo schválení tzv. pilotních úseků VRT, kterými se staly:

1) VRT Polabí (Praha-Běchovice – Poříčany)
2) VRT Moravská Brána (Prosenice – Ostrava-Svinov)
3) VRT Jižní Morava (Modřice – Šakvice)

Na pilotních úsecích bylo učiněno hned několik kroků současně namísto tradiční postupné přípravy. Již v průběhu zpracování studie proveditelnosti bylo zažádáno o změnu regionálních územních plánů (ZÚR), zadáno geodetické zaměření terénu a na VRT Polabí také geotechnické rešerše a průzkumy v oblasti životního prostředí. Právě tento úsek se stal také prvním, pro který byla v závěru loňského roku zahájena veřejná soutěž na zhotovitele historicky první dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) na vysokorychlostní trať v České republice.

Aby mohla Správa železnic k takovému kroku přistoupit, byla nutná celá řada kroků, které se v běžné přípravě staveb vůbec nevyskytují. V první řadě bylo třeba definovat, jak má vysokorychlostní trať v podmínkách ČR vypadat. Možná si ještě vzpomínáte, že na loňské Železniční konferenci Pardubice, kterou organizuji, byla slavnostně uzavřena spolupráce mezi Správou železnic a francouzskými drahami (SNCF), která intenzivně probíhala celý loňský rok.

Dalším zdrojem „know-how“ byly dlouhé hodiny konzultací s dřívějším technickým ředitelem společnosti HS2 profesorem McNaughtonem. Společnost podobné záměry připravuje ve Spojeném království. Na rozdíl od technické spolupráce s francouzskými kolegy bylo těžiště diskuzí s prof. McNaughtonem směřováno více na ekonomickou stránku záměru, projednání projektu a celkový projektový management.

Dalším významným milníkem bylo schválení výstupů I. etapy zpracovávané studie proveditelnosti a navazujících kroků, které Správa železnic navrhla pro urychlení přípravy VRT i v dalších úsecích.

Do přípravy v režimu pilotních úseků tak byly zařazeny také úseky:

4) Poříčany – Světlá nad Sázavou (včetně)
5) Velká Bíteš – Brno včetně propojení do konvenční sítě

Správa železnic v dohledné době zadá zaměření terénu v těchto úsecích a další přípravné projektové práce. Zažádá také o vymezení dalších částí koridoru v regionálních územních plánech vč. definice stavby jako veřejně prospěšné.

Správa železnic v roce 2020 dále pokročí v územní a předprojektové přípravě VRT. Dokončeny budou studie proveditelnosti na rameni Praha – Brno – Ostrava. Pokračovat bude proces aktualizace Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, který umožní získat územní rozhodnutí. Rovněž začnou práce na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí u prvních úseku VRT.

V projektové přípravě se plně využijí výsledky spolupráce Správy železnic se SNCF, tedy tzv. Manuál Správy železnic pro projektování VRT ve stupni DÚR. VRT tak budou v ČR projektovány až na rychlost 320 km/h. Naplno se rozběhne spolupráce Správy železnic a DB Netz v projektové přípravě přeshraničního tunelu v Krušných horách. Dojde ke společnému zadávání veřejných zakázek souvisejících s realizací tohoto velkého společného evropského projektu obou manažerů infrastruktury.

Ing. Martin Kolovratník
Poslanec PSP ČR a místopředseda Správní rady SŽ