Proč a jak kompostovat

19.10.2014 09:56

 

Kompostování má na území Česka téměř nejstarší tradici v Evropě, první kompostárna s řízenou technologií zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. V dnešní době je kompostování považováno za jeden z nejlepších způsobů zpracování biologického odpadu, který nezatěžuje životní prostředí a jehož produktem je  dobře využitelná surovina.

Existuje hned několik důvodů, proč odděleně shromažďovat biologicky rozložitelný odpad. Tím hlavním je snížení množství tohoto typu odpadu ukládaného na skládky. Pokud není vytříděn, končí často biologický odpad jako součást směsného komunálního odpadu na skládce a při jeho následném anaerobním rozkladu dochází k úniku skládkového plynu obsahujícího velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Takto uložený biologický odpad výrazně přispívá k dnes hojně diskutovaným klimatickým změnám. Odpad zpracovaný kompostováním naproti tomu prochází zejména aerobním rozkladem, který atmosféru nezatěžuje.

Dalším důvodem pro kompostování maximálního množství biologicky rozložitelného odpadu je skutečnost, že jeho produktem je kvalitní surovina použitelná při zlepšování vlastností půdy. Většina zemědělských půd v České republice trpí nedostatkem organické hmoty a klesajícím množstvím základních živin, zejména fosforu a draslíku. Tento stav je řešen zvyšováním dodávek minerálních živin, které jsou však v půdě špatně vázány a jsou rychle splachovány do povrchových vod. Ideálním východiskem je přitom právě použití kompostu, který výrazně zlepšuje půdní vlastnosti hned v několika směrech.

Třetím důvodem pro podporu kompostování je jeho ekonomická výhodnost. Jak již bylo napsáno výše, pokud je biologicky rozložitelný odpad zpracován kompostováním, dochází k výraznému poklesu jeho množství ve směsném komunálním odpadu. Sníží se tak celkové množství směsného komunálního odpadu, jehož odstranění je pro město velmi nákladnou záležitostí. Pokud není vytříděn, tvoří přitom biologicky rozložitelný odpad plných 41 % komunálního odpadu.

Poslední z hlavních argumentů na podporu kompostování je prozaický. Plyne z legislativy, konkrétně z příslušné evropské směrnice, která nám nařizuje snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky. A to velmi výrazně. V roce 2020 by toto množství mělo dosahovat maximálně 35 % množství, které končilo na skládkách v roce 1995. Zatím tento cíl plněn není.

 

Kompostování je způsob využívání biologicky rozložitelného odpadu, který za přístupu vzduchu zabezpečuje mikrobiologickou přeměnu organických látek na stabilní humusové látky. O úspěšném průběhu kompostování a o výsledné kvalitě kompostu rozhoduje sestavení správné surovinové skladby čerstvého kompostu (výběr odpadů a stanovení jejich poměru).

 

O úspěšném průběhu kompostování a o výsledné kvalitě kompostu rozhoduje umístění kompostéru a také správné složení surovin čerstvého kompostu.

Kompostér umístěte v polostínu na rovné ploše, tak aby k němu byl snadný přístup. Neměl by být vystaven přímému slunci, dešti a větru. Je vhodné jej umístit přímo na hlínu, aby se do kompostu mohly bez problému dostat půdní organismy.

Aby bylo docíleno optimálních podmínek pro vytvoření kompostu, je při výběru surovin pro kompost potřeba kombinovat hrubé suroviny s jemnými; suché s vlhkými, suroviny „hnědé“ (s vysokým obsahem uhlíku) se „zelenými“ (s obsahem dusíku):

  • do spodní části kompostu dáme hrubé suroviny (větvičky, slámu, suché rostliny…), tím zajistíme dobré provzdušnění; tyto suroviny by neměly chybět ani ve vyšších vrstvách,
  • hrubší suroviny kompostováním podrtíme na malé části velikosti palce,
  • pouze z trávy kompost většinou nevznikne, suroviny by měly být zhruba v poměru 30 dílů hůře rozložitelných materiálů – dřeva, zeleniny, slámy... na 1 díl rychle rozložitelných, měkkých, šťavnatých materiálů – tráva.
  • kompost by neměl být moc vlhký, pokud prší je vhodné jej přikrýt deskou
  • materiál je nezbytné promíchávat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku, kompost tedy musíme po několika týdnech prohazovat.
  • pro urychlení kompostování se doporučuje přidat v malém množství hlínu, hotový kompost, případně močovinu nebo také urychlovače kompostu  červy, žížaly, nebo kompostové bakterie či houbové kultury.

Suroviny vhodné ke
kompostování v kompostéru

  • tráva, listí, sláma
  • bioodpad z domácností
  • zbytky ovoce, zeleniny
  • káva, čaj
  • rozdrcené skořápky z vajíček
  • květy, listí
  • posekané, nadrcené, větve
  • třísky, piliny, hobliny, kůra
  • popel ze dřeva

 

 

 

Suroviny nevhodné ke
kompostování v kompostéru

  • zbytky potravin (vařené zbytky jídla)
  • kosti, odřezky masa, tuky
  • ryby, mléčné výrobky
  • rostliny množící se řízkováním    (maliník, růže...)
  • oddenkový plevel
  • rostliny napadené chorobami
  • pecky, skořápky ořechů, listy ořešáku
  • slupky melounu, kokosu, atp.
  • popel z uhlí, cigaret
  • časopisy, barevně potištěný papír
  • plasty, kovy, sklo, kameny
  • chemicky ošetřené zbytky (jídla)

Kompostování probíhá ve třech fázích:

V první fázi (nazývané termofilní) dochází k prudkému rozvoji bakterií a plísní. Tím prudce roste teplota substrátu na 50 – 70 °C a zároveň se uvolňuje značné množství CO2, pH klesá pod vlivem tvorby organických kyselin (octová, mravenčí, propanová, máselná). Dochází k rozkladu některých snadno rozložitelných látek, zejména cukrů, škrobů a bílkovin. Vzrůstá kolonizace kompostu termofilními houbami, jež mají důležitou úlohu při pozdější tvorbě humusu. V této fázi je nutné zajistit dostatečné provzdušňování například přehazováním.

V druhé fázi (nazývané mezofilní nebo také fáze hlavního zrání) probíhá rozklad obtížněji rozložitelných látek (celulóza, lignin, proteiny). Teplota začíná klesat na 40 až 45 °C a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.

Ve třetí fázi je kompost prakticky vyzrálý. Tato fáze nastává po cca 5 - 12 měsících od založení kompostu. Zralý kompost má homogenní strukturu a voní po lesní půdě. Při použití kompostéru se doba vzniku kompostu snižuje až o polovinu.