Propojení dálnic D1 a D11 se má začít stavět mezi lety 2016 až 2017, ale kudy ?

30.06.2014 23:42

Severní a severovýchodní část Pražského okruhu zmizela z mapy územního rozvoje Středočeského kraje. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a na přání potencionálně zasažených středočeských obcí i pražských městských částí. Podle ministerstva dopravy se tak začátek realizace této důležité části okruhu oddálí minimálně do roku 2020.

Verdikt se netýká části stavby, která má propojit dálnice D1 a D11. Ta se má začít stavět mezi lety 2016 až 2017. Je to dobrá zpráva pro obyvatele zmíněných obcí a městských částí, horší zpráva pro řidiče, kteří nyní nemají alternativní trasu, která by se vyhnula hlavnímu městu.

 

Padesát let stará varianta trasy

Ovšem argumenty starostů zasažených obcí, zveřejněné již dříve, jsou silné a logické. Zmiňují především zastaralost donedávna prosazované varianty, která jak podle jejich mínění, tak podle soudního výroku nezohledňovala dopad na životní prostředí v okolí žijících obyvatel.

„Jde o více než padesát let starou koncepci, nerespektující aktuální vývoj v oblasti urbanizmu, ekologie, ale i bezpečnosti provozu," formulovali námitku starostové. Zároveň úspěšně upozornili na fakt, že od doby, kdy v 60. letech dnes již částečně zrušená trasa okruhu vznikala, se minimálně patnáctkrát zvýšil objem dopravy a navíc se výrazně rozrostl obydlený katastr hlavního města. Upozornili také, že trasa částečně měla procházet přes obytnou zástavbu Suchdola, Dolních Chaber, Březiněvse, Ďáblic, Přezletic, Podolanky, Jenštejna, Radonic, Vinoře, Satalic, Černého Mostu, Horních i Dolních Počernic, Běchovic a Dubče.

 

„Regionální řešení" zatím jen na papíře

Již před třemi lety přišli s takzvanou regionální variantou okruhu. Podle expertních závěrů, které prý jsou k dispozici měla být trasa o deset až patnáct kilometrů delší, ale i přesto levnější.

„Vedla by totiž mimo katastry obcí a městských částí a tudíž by byla technicky méně náročná," vysvětlili starostové a spočítali, že jimi předkládaná varianta by byla až o čtvrtinu levnější, než dlouhodobě zamýšlená. Stát by prý ušetřil až čtrnáct miliard korun. Ovšem podle oslovených dopravních expertů by příprava takové varianty zabrala deset až patnáct let. Samotný Středočeský kraj podal v nedávné minulosti několik kasačních stížností a to po rozhodnutích Krajského soudu v Praze, jimiž zrušil jednak výstavbu jihovýchodní části okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, ale také severozápadní části okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí.

„Jsou to životně důležité stavby nejen pro Středočechy, ale i pro Pražany," vzkázal v této souvislosti hejtman kraje Josef Řihák a zmínil tranzitní dopravu, která je pro některé obce, například pro Říčany, nesnesitelná. Hejtman už dříve vyslovil domněnku, že soudem zrušená plánovaná severní část okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi byla vesměs rozumným řešením a že v husté zástavbě kolem Prahy trasu jinudy vést nelze. Pro řidiče a některé komerční subjekty neúspěch, pro postižené obce zřejmě záchrana.

Nejvyšší správní soud nedávno rovněž rozhodl ve prospěch stížnosti pražských Křeslic a šesti vlastníků soukromých pozemků v otázce takzvané Vestecké spojky. Spojnice mezi Pražským okruhem a dálnicí D1 se rovněž stavět nebude.

Nepomohla ani další ze série kasačních stížností Středočeského kraje. Vestecká spojka by podle obyvatel Křeslic poškodila životní prostředí a navíc prý měla za peníze daňových poplatníků přivést nákladní dopravu k chystané komerční zóně. Původně měla navázat na již existující vestecký přivaděč od Pražského okruhu k Vídeňské ulici a pokračovat kolem Vestce a Hrnčířů k Šeberovu a zde se napojit prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky na dálnici D1.