Vegetace

08.04.2014 23:01

Porosty, které můžeme v současné době pozorovat v našem životním prostředí, jsou z velké části výsledkem dlouhodobého působení člověka na krajinu a přírodu. Zajímavé proto může být srovnání přirozené vegetace, tedy vegetace rostoucí na daném území bez zásahu člověka, s vegetací současnou. Pro lepší představu jsou dále uvedeny jednotlivé části Kolovrat a okolí rozdělené do celkem tří typů přirozené vegetace. Jak je patrné z rozboru typů přirozené vegetace, jednalo se o listnaté lesy s bylinným podrostem, spíše na vlhčích místech a podél toků doplněných i keřovým patrem.

 

Lipová doubrava 

Rostlinné společenstvo lipové doubravy je vázáno na hlíny, odvápněné sprašové hlíny a středně bohaté terasové písky (na území Prahy jde především o středně těžké půdy). Lipová doubrava byla původně rozšířena v nejnižších polohách Pražské a Jevanské plošiny, dodnes je možné se s ní setkat v lokalitách: Kunratický les, Milíčovský les, obvod Šáreckého údolí, SV od Přední Kopaniny, Kolodějská obora. Lipová doubrava je charakteristická pro Kolovraty a jejich okolí, kromě okolí Říčanského a Pitkovického potoka. Ve stromovém patře převládá dub zimní, lípa srdčitá (často jako subdominanta), méně často dub letní, bříza bělokorá a habr obecný. Pro keřové patro je typické zastoupení menších jedinců patra stromového, kdy při prosvětlení dochází k silné expanzi především lípy. V bylinném patře je nejhojnější lipnice úzkolistá, ostřice bledá, medyněk měkký, třezalka horská, ostřice kulkonosná a ostřice stinná.

 

Střemchová jasenina 

Rostlinné společenstvo střemchové jaseniny je typickým lužním lesem širokých, plochých údolí menších řek a potoků v pahorkatinném stupni. Společenstvo je vázáno na těžší půdy s dostatečnou zásobou živin a vláhy (s možností dočasného zaplavení). Střemchová jasenina byla původně roz-šířena po celé České křídové tabuli, a to až do podhůří, v oblasti Prahy se v současnosti vyskytuje v širokých nivách Botiče, Rokytky, Říčanského potoka a dalších drobných toků, stejně jako v depresích kolem Písnice, Počernic, Šeberova atd. (nejlépe zachovaná je v Satalické a Cholupické bažantnici a v Uhříněveské oboře). Střemchová jasenina je v Kolovratech typická pro okolí Říčanského i Pitkovického potoka.
Ve stromovém patře dominuje jasan ztepilý a olše lepkavá, dále pak dub letní, střemcha hroznovitá a javor mléč. Silně vyvinuté keřové patro obsazuje střemcha hroznovitá, brslen evropský, meruzalka srstka, jasan ztepilý a bez černý, občas svída krvavá a líska obecná. Bylinné patro je druhově velice pestré, s výskytem snad téměř všech vlhkomilných bylin.

 

Černýšovská dubohabřina biková 

Dubohabrové háje představují vegetaci na středně vlhké hlinitopísčité půdě, téměř bez keřového patra. Je to společenství potočních a říčních zářezů. Na území Prahy jsou zachovány pouze malé zbytky bikových černýšovských dubohabřin, především v údolí potoků, údolí Botiče, Kunratickém lese, Břežanském dolu a na svazích do údolí Berounky a Vltavy. V okolí Kolovrat je toto společenstvo typické pro svahy na sever a východ od Pitkovického potoka. Ve stromovém patře převládá dub zimní, dub letní, habr a na svazích potom javor klen, jasan ztepilý a výjimečně i buk. Pokud je zastoupeno keřové patro, bývá v něm nejčastěji zastoupena líska obecná, hloh ostrotrnný a svída krvavá. Druhově velice bohaté bylinné patro travin doplňuje svízel lesní a jaterník podléška.

 

V současnosti nalezneme v Kolovratech a okolí přirozenou vegetaci pouze v okolí Říčanského a Pitkovického potoka, a to pouze v několika lokalitách. Veškerá ostatní vegetace, souvislá i rozptýlená zeleň, je svojí druhovou skladbou výsledkem dlouhodobého působení člověka, i když na mnoha místech vypadá přirozeně. Je to důsledkem přetvoření krajinného rázu, na kterém se člověk podílí již od neolitu. Jako naprosto nepřirozené tak můžeme hodnotit snad jen monokulturní porosty (především smrku) a samozřejmě i zemědělské porosty.