Vlivy vedení na veřejné zdraví

25.05.2014 09:59


Základní a nutnou podmínkou je, aby záměr neohrožoval zdraví obyvatel. Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu.


Elektromagnetické pole

Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7.1015 Hz stanovuje Nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1.5.2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
Vliv elektromagnetického pole v okolí vedení vysokého napětí je k nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, o ochraně zdraví před neionizujícím zářením je stanovena nejvyšší přípustná hodnota indukované proudové hustoty J v centrálním nervovém systému člověka (pro ostatní osoby, tj. veřejnost) J = 0,002 A/m2. Dále jsou zde uvedeny pro jmenovitý kmitočet vedení 50 Hz referenční hodnoty intenzity elektrického pole E = 5 kV/m a magnetické indukce B = 100 μT. Tyto referenční hodnoty mohou být překročeny, pokud není překročena nejvyšší přípustná hodnota indukované proudové hustoty v těle člověka J = 0,002 A/m2.


Elektromagnetické pole v okolí záměru

Zdravotní rizika pro náhodně vyskytující se osoby v těsné blízkosti vedení jsou velmi nízká. Z pohledu maximální intenzity elektrického i magnetického pole vedení, jsou hodnoty vždy s dostatečnou rezervou nižší, než jsou odpovídající požadavky pro ochranu veřejného zdraví stanovené v Nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění. V rámci předkládaného oznámení bylo zpracováno Posouzení vedení s označením V415 z pohledu nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění, ze kterého vyplývá, že při minimální výšce vodičů 11,85 m nad zemí pro typ DONAU dvojité napětí o napěťové hladině 400 kV a 6,58 m nad zemí pro typ DONAU se spodní konzolou pro dvojité vedení 110 kV není v žádném místě podél trasy vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle, stanovené v Nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění a tím budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví.
Jsou-li dodrženy minimální výšky vodičů nad zemí, tak není v žádném místě podél vedení překročena přípustná hodnota modifikované proudové hustoty v lidském těle stanovené v Nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění a tím budou dodrženy podmínky pro ochranu veřejného zdraví. 

 

Riziko úrazu ptáků 

Riziko úrazu ptáků elektrickým proudem lze považovat za ojedinělé, a s ohledem na konstrukci stožárů a vzdáleností jednotlivých vodičů ani není teoreticky možné. Proto je riziko vedení jako takové považováno za pouze teoretické, konstrukčně je vše řešeno tak, že je prakticky vyloučena možnost dosedání ptáků na části, kde by mohlo ke zkratu, respektive úrazu elektrickým proudem, dojít. Navíc je nutno upozornit, že veškerá budovaná vedení jsou vybavena elektrickými ochranami a riziko úrazu elektrickým proudem je tak prakticky vyloučeno. Lze říct, že nárůst ovlivnění představuje nový prvek v krajině, což je z hlediska ovlivnění území v dané situaci přijatelné Krajský úřad Středočeského kraje a Úřad hlavního města Prahy na základě uvedených skutečností a vzhledem k charakteru záměru významný vliv na evropsky významné lokality a na ptačí oblasti vyloučil. 

 

Vlivy na krajinu

Nadzemní vedení zvn bezesporu ovlivňuje krajinný ráz. Jako výrazně negativní je však vnímáno jen v konkrétních specifických případech, především v čistě přírodním nebo v přírodě blízkém území. V urbanizovaném technicky zasíťovaném území, jakým je lokalita dotčeného území, jsou stožáry zvn zpravidla vnímány jako nedílná součást krajiny.
Optické vnímání vedení stožárů zvn se výrazně mění s každou změnou stanoviště pozorovatele. Z některých pohledů splynou stožáry vedení v zákrytu v jediný. Již malá změna stanoviště tuto situaci změní a budou tak převažovat pohledy, ze kterých naopak budou vynikat dva a více vedle sebe stojících stožárů.
Vedení představuje liniovou stavbu s výraznými technickými prvky (stožáry vedení, vodiče), které jsou viditelné zejména v otevřených úsecích krajiny. Stejně tak ochranné pásmo vedení vytváří trvale vizuálně patrné průseky lesními porosty. Nová trasa vedení bude situována tak, aby z pohledu krajinného rázu nedošlo ke zhoršení stávajícího stavu nově vznikajícími průseky.
Vliv zdvojení vedení s označením V415/495 nedosáhne míry, která by byla s ohledem na ochranu krajinného rázu a jeho zákonná kritéria neúměrná. Vzhledem k faktu, že zdvojení vedení s označením V415/495 představuje z větší části zachování stávající trasy a maximální využití existujících stožárových míst je z hlediska ochrany krajinného rázu málo kolizní, především z pohledu ovlivnění harmonických vztahů v území.
V případě úseku od TR Chodov po k.ú. Křeslice, kde předložené varianty vytvářejí paralelní vedení s již stávajícími elektrovody, v případě varianty I se jedná o souběh stávajícího čtyřnásobného vedení s novým čtyřnásobným vedením, varianta II představuje souběh stávajícího čtyřnásobného vedení s dvojitým vedením o napěťové hladině 400 kV a současně s dvojitým vedením o napěťové hladině110 kV. V případě varianty I lze vyloučit vznik nepřípustných vlivů na krajinný ráz území, jelikož obě vedení, jak stávající čtyřnásobné, tak nové čtyřnásobné vedení, jsou konstrukčně podobné, determinují u nich prostorové vztahy a spoluutváří se tak jejich charakter. V případě varianty II nelze zcela vyloučit vliv na krajinný ráz, jelikož v dotčeném území se výstavbou vedení o napěťové hladině 110 kV vznikne v krajině nový technicky prvek, který je konstrukčně zcela rozdílný od stávajících elektrovodů. Relativní vliv záměru především realizací varianty II lze spatřovat z pohledu možného ovlivnění vizuální charakteristiky území, vyplývající ze změny použité konstrukce stožárů, jako prvků vytvářejících prostorové dominanty. Pro snížení vizuálního projevu stožárů je vhodné věnovat pozornost také jejich barevné úpravě.
Realizací předkládaného záměru ve variantě I nedojde z hlediska vlivů na krajinný ráz k významné změně oproti stávajícímu stavu, jelikož stožárové konstrukce stávajícího vedení jsou tyto blízké navržené konstrukci nového sdruženého vedení. Realizací varianty II vzniknou v krajině dva zcela nové koridory, jejichž stožárové konstrukce se zásadně odlišují, což může z určitých pohledů narušovat krajinný ráz.

 

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Rozsah vlivů záměru je převážně lokální, daný rozsahem ochranného pásma záměru. Širší rozsah vlivů se může projevit pouze v oblasti vlivů vizuálních, tj. vlivů na krajinu. V přímo dotčeném území lidé nebydlí, v širším území (vizuální kontakt se záměrem) se může záměr dotknout řádově sta až tisíce obyvatel. Pozitivní celospolečenské vlivy na elektrickou soustavu však jsou pro realizaci záměru rozhodující a převažující nad potencionálními vlivy lokálními. Pro maximální eliminaci negativních dopadů, lze doporučit v možné části trasy sdružené vedení. Tyto vlivy komplexně spadají mezi environmentální a společenské determinanty zdraví a souvisí s realizací programu trvale udržitelného rozvoje celé dotčené oblasti. Podmínky pro ochranu veřejného zdraví současných obyvatel se realizací záměru prakticky nezmění a záměr svým provozem neovlivní podmínky pro ochranu veřejného zdraví ve srovnání se současným stavem.
Ve všech případech budou zajištěny veškeré hygienické požadavky, očekávané vlivy na obyvatelstvo jsou proto spíše rázu psychologického, majetkového (obavy o hodnotu nemovitostí) či estetického. Vlivem přesahujícím blízké okolí vlastní stavby po jejím dokončení je vznik nové technické dominanty v okolní krajině. K možnému negativnímu ovlivnění může dojít zejména výstavbou dvou nových koridorů pro vedení o napěťové hladině 400 kV a o napěťové hladině 110 kV, oproti sdruženému vedení na společných stožárech. Míra estetického vnímání této skutečnosti je faktorem subjektivním. Vyloučit nelze ani pozitivní hodnocení dané skutečnosti.
Po realizaci záměru, zejména varianty I nelze očekávat významné negativní vlivy ve vztahu na flóru, faunu a ekosystémy. Nelze očekávat, že by tyto vlivy překročily únosnou mez a způsobily nevratné změny v přilehlých a vzdálenějších ekosystémech. V případě realizace varinaty II je riziko možného negativního dopadu vyšší.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky nejsou předpokládány.
Veškeré zmiňované vlivy lze minimalizovat nebo zcela eliminovat na základě realizace všech ve studii prezentovaných doporučení a využitím nejlepších dostupných technik. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů). Rozsah vlivů na ostatní složky životního prostředí je malý až zanedbatelný.