Ptáte se

V Kolovratech kandidují 4 volební strany. Jak si myslíte, že dopadnou volby a s kým jste ochotni po volbách spolupracovat?

Vzhledem k tomu, že v naší městské části budeme mít kromě zastupitelstva poprvé i radu (jak jsme se ostatně snažili prosadit již před minulými volbami), s největší pravděpodobností bude potřeba vytvořit po volbách koalici.

Co se týká povolební spolupráce, obecně budeme rádi spolupracovat s kýmkoli, komu leží na srdci blaho obce před vlastními zájmy. A konkrétně? Celé toto volební období jsme spolupracovali se sdružením Naše Kolovraty, spolupráce to byla fungující a budeme v ní rádi pokračovat. Umíme si představit spolupráci i s TOP 09, předpokládáme i tam základní programovou shodu. S ODS je to trochu složitější, z jejich dosavadní volební kampaně máme pocit, že jejich postoj vůči současnému vedení obce a nastartovaným invsticím je apriori negativistický a že snad ani žádnou spolupráci neočekávají. Zde bude asi nejvíc záležet na tom, kdo z jejich kandidátky se do zastupitelstva dostane.

Jak se liší nezávislí na různých kandidátkách?

Nezávislí a "nezávislí".
V komunálních volbách kandidují různá uskupení. Na jednom konci jsou to politické strany a na druhém sdružení nezávislých kandidátů.
Zcela ryzí a opravdové nezávislé najdeme na kandidátkách sdružení nezávislých kandidátů. Ti se neschovávají pod hlavičkou žádné politické strany. Vstup do voleb mají pracnější: musí sehnat na podporu své kandidatury podpisy potřebného počtu voličů, a to i když se v minulém volebním období osvědčili a kandidují znovu. Nečerpají také žádné peníze na svou činnst ani na kampaň od státu. Výhodou je, že nepodléhají nikomu "seshora", nepodléhají stranické disciplíně a mohou se rozhodovat zcela svobodně v zájmu své obce či městské části.

Pak tu máme politické strany a společné kandidátní listiny volebních stran a tzv. nezávislých (férové by bylo napsat spíše "nestraníků" - nejsou ve straně, ale ZA STRANU KANDIDUJÍ). Např. u nás kandidátka ODS - složená ze straníků i nestraníků. Ti využívají veškerých výhod kandidatury politické strany (nemusí sbírat podpisy voličů pro svou kandidaturu, mohou využívat profesionálního marketingu i financí od politické strany - ty dostávají peníze nejenn po volbách, ale i pravdelné příspěvky od státu na svoji činnost!). Čím je to však vykoupeno? Kandidují za politickou stranu a ta má program a své záměry. Těmi jsou kandidáti vázáni. Program strany na vyšší úrovni se snadno může být v rozporu s cíli na úrovni městské části. Uvedu příklad: Pražský rychlostní okruh - na úrovni Kolovrat a Lipan chceme maximální ochranná opatření, dodržení všech doohod, procesů a připomínkování, žádné výjimky. Proti tomu stojí cíl "dostavět okruh co nejrychleji" (prosazuje např. Pražská ODS). Čí zájmy zvítězí? Podobný konflikt může nastat při územním plánování, fiancování městských částí apod.

Z těchto důvodů jsem se rozhodli i tentokrát jít pro nás obtížnější cestou - i když podmínky nejsou pro nás výhodné. Museli jsme sbírat podpisy na kandidaturu, vše si financujeme ze svého, možnosti propagace máme stížené.
Ale můžeme se za to svobodně a volně rozhodovat - ROZHODUJEME SE VŽDY DŮSLEDNĚ V ZÁJMU NAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI.

Proč bychom měli volit nezávislé kandídáty?

V obcích (zejména menších, platí i pro městské části) nehraje stranická politika přliš velkou roli. Kandidují často lidé, kteří se nezabývají velkým politikařením, ale jde jim o konkrétní věci v obci, ve které žijí. Dávají se dohromady takzvaně "zezdola". A k tomu není velká politika nutná, navíc zájem a program  velkých politických stran nedosahuje až na úroveň malých obcí.  Ale přesto mohou politické strany své zastupitele zavazovat k určitým postojům, které se nemusí zrovna shodovat s aktuálním zájem obce. To u nezávislých nehrozí - nepodléhají žádným tlakům z politických stran a jejich kandidáti se mohou rozhodovat dle svého svědomí. 

V současné době je ve vedení obcí celkově (včetně velkých měst) cca polovina nezávislých zastupitelů. V menších obcích je to naprostá většina. A tento trend stále vzrůstá. A i to je důkazem, že vedení nezávislými zastupiteli se obcím vyplácí.

Podrobnější odpověď k této otázce naleznete zde: Proč má mít MČ Praha-Kolovraty nezávislé vedení

A jak se vlastně volí v obecních volbách?

Čistě z formálního hlediska se volí podobně jako v jiných volbách. V případě obecních voleb se však výrazně odlišuje hlasovací lístek a možnosti jeho úpravy ze strany voliče.

 
Hlasovací lístek
Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na jednom společném hlasovacím lístku v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce v následující řadě. Pořadí volebních stran losuje registrační úřad.
Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva mohou být vytištěny oboustranně.
 
Úprava hlasovacího lístku ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha – Kolovraty
 
Když volič obdrží úřední obálku, případně i hlasovací lístek, musí jít do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (za plentu). Pokud se volič neodebere do tohoto prostoru, okrsková volební komise mu hlasování neumožní. Za plentou nesmí být nikdo zároveň s voličem. To platí i pro členy okrskové volební komise. Jen ten volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek kvůli své tělesné vadě nebo proto, že nemůže číst nebo psát, je oprávněn si s sebou vzít jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek upravil a vložil do úřední obálky.
 
V prostoru, který je určen pro úpravu hlasovacích lístků, volič může hlasovací lístek upravit jedním ze tří uvedených způsobů:
 
a) Volba všech kandidátů jedné volební strany
 
Volič označí křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu jedinou volební stranu (např. SOUSEDÉ 2014). Tím dává svůj hlas všem kandidátům této volební strany přesně v tom pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku. 
Pokud by tímto způsobem označil více než jednu volební stranu, byl by jeho hlas neplatný.
 
b) Volba jednotlivých kandidátů z různých volebních stran
 
Volič označí v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany. Smí však zaškrtnout nejvýše 15 kandidátů. Právě tolik členů Zastupitelstva městské části Praha – Kolovraty totiž má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva, který má být v městské části zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku.
Pozor na počet křížků – pokud by volič tímto způsobem označil více kandidátů, než je stanovený počet (v našem případě 15), byl by takový hlas neplatný. Pokud jich označíte méně, hlas bude platný, ale nevyčerpáte maximum svých možností.
 
c) Volba vybraných kandidátů jedné volební strany doplněná kandidáty z ostatních volebních stran
 
Volič také může oba výše popsané způsoby kombinovat. V první řadě křížkem označí jednu volební stranu. K tomu pak křížkem před jménem konkrétního kandidáta z jiné volební strany označí další kandidáty, pro které hlasuje. Tyto kandidáty tedy vybírá z ostatních volebních stran, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. 
 
Vezměme si příklad, že má být zvoleno 15 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 15 kandidáty a kromě toho ještě 3 kandidáti individuálně ze sloupců dalších volebních stran. Volič tak označené volební straně dal 12hlasů a 3 hlasy kandidátům z jiných volebních stran.
Pokud by byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný.
 
 

Jak vás mohu podpořit do voleb ?

Do konce července je vítaným způsobem podpory Váš podpis pod petici na podporu naší kandidatury. 

Jako sdružení nezávislých kandidátů na rozdíl od politických stran musíme podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ještě před volbami odevzdat petici podepsanou určitým počtem místních občanů, čímž umožní, abychom kandidovali. Pokud bychom takový dokument s podpisy neměli, nemohli bychom vůbec jít do voleb. Potřebný počet podpisů voličů stanoví příloha zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Je to přesně 7 % z počtu obyvatel městské části. 

Petici si můžete stáhnout a vytisknout zde.

 

Proč mají občané podepisovat petici na podporu vaší kandidatury ?

Jako sdružení nezávislých kandidátů na rozdíl od politických stran musíme podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ještě před volbami odevzdat petici podepsanou určitým počtem místních občanů, čímž umožní, abychom kandidovali. Pokud bychom takový dokument s podpisy neměli, nemohli bychom vůbec jít do voleb. Potřebný počet podpisů voličů stanoví příloha zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Je to přesně 7 % z počtu obyvatel městské části. 

 

Mohu si pořizovat záznamy z jednání zastupitelstva ?

Soukromoprávní postavení občana (či soukromé právnické osoby) znamená, že tito smějí činit cokoliv, co není zákonem zakázáno. Občan a soukromá právnická osoba (např. občanské sdružení) tedy nepotřebují žádné zmocnění či oprávnění. Naopak musejí věnovat pozornost zákazům. Ty by v tomto ohledu mohly být obsaženy jednak v obecné úpravě v občanském zákoníku (§ 11 a následující), jednak ve speciální úpravě ochrany osobních údajů — v zákoně o ochraně osobních údajů (§ 5 odst. 2 a § 9). 

Žádný právní předpis nezakazuje pořizovat záznamy jednání zastupitelstva.

zdroj: https://www.bezkorupce.cz

Mohu si vyžádat zvukový záznam jednání zastupitelstva? Může takový záznam obec smazat?

Jakmile byl pořízen záznam, jde — pokud jej pořídila obec (kraj) — z hlediska zákona o svobodném přístupu k informacím o existující informaci, která mu podléhá (§ 3 odst. 3 InfZ: „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“).

Zároveň jde o existující „dokument“ ve smyslu archivního zákona (§ 2 písm. d. ArchZ: „Pro účely tohoto zákona se rozumí … d) dokumentem každá písemná, obrazová, oponentury JUDr. Petra Kolmana, Ph.D. zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena“).

Archivní zákon výslovně zakazuje takový dokument zničit (likvidovat, skartovat) jinak, než v rámci skartačního řízení, tj. po uplynutí skartační lhůty postupem stanoveným skartačním řádem a v součinnosti s archivářem. Porušení této povinnosti je přestupkem podle archivního zákona, za který lze uložit pokutu do 100 000 Kč (§ 73 ArchZ). Zápisy jednání zastupitelstva včetně programu, usnesení, příloh a podkladů mají skartační znak A/10, to znamená, že skartace je přípustná až po 10 letech17. Na záznam, který je de facto přílohou zápisu, je třeba uplatnit stejný přístup.

V případě, kdy záznam pořídila soukromá osoba, právní řád jeho existenci nijak neupravuje.

Záznamy: 1 - 8 ze 9
1 | 2 >>