
sdružení občanů Kolovrat a Lipan
Ptáte se
V Kolovratech kandidují 4 volební strany. Jak si myslíte, že dopadnou volby a s kým jste ochotni po volbách spolupracovat?
Vzhledem k tomu, že v naší městské části budeme mít kromě zastupitelstva poprvé i radu (jak jsme se ostatně snažili prosadit již před minulými volbami), s největší pravděpodobností bude potřeba vytvořit po volbách koalici.
Co se týká povolební spolupráce, obecně budeme rádi spolupracovat s kýmkoli, komu leží na srdci blaho obce před vlastními zájmy. A konkrétně? Celé toto volební období jsme spolupracovali se sdružením Naše Kolovraty, spolupráce to byla fungující a budeme v ní rádi pokračovat. Umíme si představit spolupráci i s TOP 09, předpokládáme i tam základní programovou shodu. S ODS je to trochu složitější, z jejich dosavadní volební kampaně máme pocit, že jejich postoj vůči současnému vedení obce a nastartovaným invsticím je apriori negativistický a že snad ani žádnou spolupráci neočekávají. Zde bude asi nejvíc záležet na tom, kdo z jejich kandidátky se do zastupitelstva dostane.
—————
Jak se liší nezávislí na různých kandidátkách?
Nezávislí a "nezávislí".
V komunálních volbách kandidují různá uskupení. Na jednom konci jsou to politické strany a na druhém sdružení nezávislých kandidátů.
Zcela ryzí a opravdové nezávislé najdeme na kandidátkách sdružení nezávislých kandidátů. Ti se neschovávají pod hlavičkou žádné politické strany. Vstup do voleb mají pracnější: musí sehnat na podporu své kandidatury podpisy potřebného počtu voličů, a to i když se v minulém volebním období osvědčili a kandidují znovu. Nečerpají také žádné peníze na svou činnst ani na kampaň od státu. Výhodou je, že nepodléhají nikomu "seshora", nepodléhají stranické disciplíně a mohou se rozhodovat zcela svobodně v zájmu své obce či městské části.
Pak tu máme politické strany a společné kandidátní listiny volebních stran a tzv. nezávislých (férové by bylo napsat spíše "nestraníků" - nejsou ve straně, ale ZA STRANU KANDIDUJÍ). Např. u nás kandidátka ODS - složená ze straníků i nestraníků. Ti využívají veškerých výhod kandidatury politické strany (nemusí sbírat podpisy voličů pro svou kandidaturu, mohou využívat profesionálního marketingu i financí od politické strany - ty dostávají peníze nejenn po volbách, ale i pravdelné příspěvky od státu na svoji činnost!). Čím je to však vykoupeno? Kandidují za politickou stranu a ta má program a své záměry. Těmi jsou kandidáti vázáni. Program strany na vyšší úrovni se snadno může být v rozporu s cíli na úrovni městské části. Uvedu příklad: Pražský rychlostní okruh - na úrovni Kolovrat a Lipan chceme maximální ochranná opatření, dodržení všech doohod, procesů a připomínkování, žádné výjimky. Proti tomu stojí cíl "dostavět okruh co nejrychleji" (prosazuje např. Pražská ODS). Čí zájmy zvítězí? Podobný konflikt může nastat při územním plánování, fiancování městských částí apod.
Z těchto důvodů jsem se rozhodli i tentokrát jít pro nás obtížnější cestou - i když podmínky nejsou pro nás výhodné. Museli jsme sbírat podpisy na kandidaturu, vše si financujeme ze svého, možnosti propagace máme stížené.
Ale můžeme se za to svobodně a volně rozhodovat - ROZHODUJEME SE VŽDY DŮSLEDNĚ V ZÁJMU NAŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI.
—————
Proč bychom měli volit nezávislé kandídáty?
V obcích (zejména menších, platí i pro městské části) nehraje stranická politika přliš velkou roli. Kandidují často lidé, kteří se nezabývají velkým politikařením, ale jde jim o konkrétní věci v obci, ve které žijí. Dávají se dohromady takzvaně "zezdola". A k tomu není velká politika nutná, navíc zájem a program velkých politických stran nedosahuje až na úroveň malých obcí. Ale přesto mohou politické strany své zastupitele zavazovat k určitým postojům, které se nemusí zrovna shodovat s aktuálním zájem obce. To u nezávislých nehrozí - nepodléhají žádným tlakům z politických stran a jejich kandidáti se mohou rozhodovat dle svého svědomí.
V současné době je ve vedení obcí celkově (včetně velkých měst) cca polovina nezávislých zastupitelů. V menších obcích je to naprostá většina. A tento trend stále vzrůstá. A i to je důkazem, že vedení nezávislými zastupiteli se obcím vyplácí.
Podrobnější odpověď k této otázce naleznete zde: Proč má mít MČ Praha-Kolovraty nezávislé vedení
—————
A jak se vlastně volí v obecních volbách?
Čistě z formálního hlediska se volí podobně jako v jiných volbách. V případě obecních voleb se však výrazně odlišuje hlasovací lístek a možnosti jeho úpravy ze strany voliče.
—————
Jak vás mohu podpořit do voleb ?
Do konce července je vítaným způsobem podpory Váš podpis pod petici na podporu naší kandidatury.
Jako sdružení nezávislých kandidátů na rozdíl od politických stran musíme podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ještě před volbami odevzdat petici podepsanou určitým počtem místních občanů, čímž umožní, abychom kandidovali. Pokud bychom takový dokument s podpisy neměli, nemohli bychom vůbec jít do voleb. Potřebný počet podpisů voličů stanoví příloha zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Je to přesně 7 % z počtu obyvatel městské části.
Petici si můžete stáhnout a vytisknout zde.
—————
Proč mají občané podepisovat petici na podporu vaší kandidatury ?
Jako sdružení nezávislých kandidátů na rozdíl od politických stran musíme podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ještě před volbami odevzdat petici podepsanou určitým počtem místních občanů, čímž umožní, abychom kandidovali. Pokud bychom takový dokument s podpisy neměli, nemohli bychom vůbec jít do voleb. Potřebný počet podpisů voličů stanoví příloha zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Je to přesně 7 % z počtu obyvatel městské části.
—————
Mohu si pořizovat záznamy z jednání zastupitelstva ?
Soukromoprávní postavení občana (či soukromé právnické osoby) znamená, že tito smějí činit cokoliv, co není zákonem zakázáno. Občan a soukromá právnická osoba (např. občanské sdružení) tedy nepotřebují žádné zmocnění či oprávnění. Naopak musejí věnovat pozornost zákazům. Ty by v tomto ohledu mohly být obsaženy jednak v obecné úpravě v občanském zákoníku (§ 11 a následující), jednak ve speciální úpravě ochrany osobních údajů — v zákoně o ochraně osobních údajů (§ 5 odst. 2 a § 9).
Žádný právní předpis nezakazuje pořizovat záznamy jednání zastupitelstva.
zdroj: https://www.bezkorupce.cz
—————
Mohu si vyžádat zvukový záznam jednání zastupitelstva? Může takový záznam obec smazat?
Jakmile byl pořízen záznam, jde — pokud jej pořídila obec (kraj) — z hlediska zákona o svobodném přístupu k informacím o existující informaci, která mu podléhá (§ 3 odst. 3 InfZ: „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“).
Zároveň jde o existující „dokument“ ve smyslu archivního zákona (§ 2 písm. d. ArchZ: „Pro účely tohoto zákona se rozumí … d) dokumentem každá písemná, obrazová, oponentury JUDr. Petra Kolmana, Ph.D. zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena“).
Archivní zákon výslovně zakazuje takový dokument zničit (likvidovat, skartovat) jinak, než v rámci skartačního řízení, tj. po uplynutí skartační lhůty postupem stanoveným skartačním řádem a v součinnosti s archivářem. Porušení této povinnosti je přestupkem podle archivního zákona, za který lze uložit pokutu do 100 000 Kč (§ 73 ArchZ). Zápisy jednání zastupitelstva včetně programu, usnesení, příloh a podkladů mají skartační znak A/10, to znamená, že skartace je přípustná až po 10 letech17. Na záznam, který je de facto přílohou zápisu, je třeba uplatnit stejný přístup.
V případě, kdy záznam pořídila soukromá osoba, právní řád jeho existenci nijak neupravuje.
—————